Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Novela zákona o DPH 2013

Informace o změnách v oblasti daně z přidané hodnoty („DPH“) s účinností od 1. 1. 2013

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je s účinností od 1. ledna 2013 předmětem následujících novel:

  • Zákon č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů (především úprava týkající se změny sazeb DPH),
  • Zákon č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Účelem této informace je poskytnutí základního přehledu o nejdůležitějších změnách v oblasti DPH s účinností od 1. ledna 2013. K některým úpravám budou v nejbližších dnech zveřejněny Generálním finančním ředitelstvím detailnější metodické informace.

Sazby daně z přidané hodnoty – zákon č. 500/2012 Sb.

S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje:

Technická novela zákona o DPH – zákon č. 502/2012 Sb

Zákon č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona“) obsahuje především tzv. technické změny v oblasti uplatňování DPH. Tato novela zákona byla připravena především z důvodu povinné implementace Směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, pokud jde o pravidla fakturace. Dalším a zásadním důvodem je návrh dalších opatření pro boj s daňovými úniky v oblasti DPH. Vedle těchto dvou významných oblastí novela zákona také uvádí podstatné změny ve vymezení a registraci plátců daně, zavádí se institut identifikované osoby a další navazující změny. Významnou změnou v oblasti DPH u nemovitostí je umožnění volby zdaňovat převod nemovitostí po zákonem stanové lhůtě se současným prodloužením této lhůty ze tří na pět let.

Z nejdůležitějších změn upozorňujeme především na tyto úpravy:

  1. Daňové doklady (díl 5 - §26 - §35a novely zákona)
    V souvislosti s povinnou implementací Směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, pokud jde o pravidla fakturace, obsahuje novela zákona i komplexní úpravu oblasti daňových dokladů. Základním záměrem všech změn je širší využití elektronických systémů pro vystavování, předávání a uchování daňových dokladů. Cílem této úpravy je:
    Cílem této úpravy je
  • jasně definovat elektronický daňový doklad,
  • zjednodušit pravidla vystavování daňových dokladů a odstranit stávající administrativní zátěže a bariéry v obchodním styku,
  • umožnit použití elektronických daňových dokladů v rámci všech obchodních transakcí a u všech typů daňových dokladů, které jsou definovány v zákonu o dani z přidané hodnoty,
  • posuzovat daňové doklady v listinné i elektronické podobě naprosto shodně (rovný přístup),
  • nově definovat věrohodnost původu daňového dokladu, neporušenost jeho obsahu a jeho čitelnost, přičemž tyto vlastnosti musí být zajištěny po celou dobu od okamžiku vystavení daňového dokladu do konce lhůty pro jeho uchovávání, a to bez ohledu na to, zda jde o daňový doklad v listinné nebo elektronické podobě,
  • podpořit využití elektronické fakturace zavedením svobodné volby způsobu zajištění
  • zavést nová pravidla pro vystavování daňových dokladů.
  1. Evidence pro účely daně z přidané hodnoty (§100 novely zákona)
    Nově je v souladu s §100 odst. 2 plátce povinen vést v evidenci pro účely DPH u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, také daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění (tj. dodavatele), s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady.
  2. Zdaňovací období (§99 a násl. novely zákona)
    Byla provedena změna v základním zdaňovacím období, kterým je nově povinně po určitou dobu u všech nově registrovaných plátců, včetně plátců, kteří nemají v tuzemsku sídlo ani provozovnu, kalendářní měsíc. Dále jsou stanoveny podmínky, za kterých si může plátce zvolit za zdaňovací období kalendářní čtvrtletí a pravidla pro změnu zdaňovacího období.
    Zavedení kalendářního měsíce jako zdaňovacího období bylo provedeno z důvodu ztížení daňových úniků v případě rozdílných zdaňovacích období mezi účastníky obchodních transakcí a dále s cílem umožnit správcům daně rychlejší získání informací a rychlejší reakce na zjištěné skutečnosti nasvědčující případným podvodům nebo krácení daně.
  3. Povinnost zveřejňování bankovních účtů používaných pro ekonomickou činnost (§96 a §98 odst. 1 písm. d) novely zákona)
    Pro všechny daňové subjekty
    byla zavedena povinnost uvádět v přihlášce k registraci čísla svých bankovních účtů používaných pro ekonomickou činnost. Správce daně nově zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla účtů určená v přihlášce k registraci plátce ke zveřejnění.
    Dosavadní plátci budou povinni oznámit správci daně čísla svých bankovních účtů používaných pro ekonomickou činnost do dvou měsíců od nabytí účinnosti zákona, tj. nejpozději 28. února 2013. Pokud tuto povinnost nesplní, má se za to, že určil ke zveřejnění všechny účty, které správce daně vede na základě registrační povinnosti.
    Správce daně zveřejní čísla bankovních účtů prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci nabytí účinnosti zákona, tj. 1. dubna 2013. Tyto údaje budou k dispozici v informačních systémech o plátcích DPH.
    Použití jiných účtů než zveřejněných bude důvodem pro ručení příjemcem zdanitelného plnění za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění (§109 odst. 2 písm. c) novely zákona). V souladu s bodem 8 čl. II přechodných ustanovení lze institut ručení v tomto případě uplatnit až od zveřejnění údajů správcem daně, tj. od 1. dubna 2013. Příjemce zdanitelného plnění může také využít zvláštní způsob zajištění daně dle §109a zákona o DPH.
    Smyslem tohoto opatření je zamezení daňovým podvodům, u nichž se k úhradě využívají různé účty vedené třetími subjekty, aby správce daně nemohl efektivním způsobem provést zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň.
  4. Místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku (§10d novely zákona)
    Věcné změny ve specifických pravidlech pro stanovení místa plnění u těchto služeb si vyžádaly přestrukturování § 10d a zrušení § 10j.
    Specifické pravidlo týkající se krátkodobého nájmu dopravního prostředku, včetně vymezení tohoto pojmu, je obsaženo v § 10d odstavci 1 bez věcných změn. Krátkodobý nájem se bude i nadále zdaňovat v místě, kde osoba, které je služba poskytnuta, dopravní prostředek skutečně fyzicky přebírá.
    Beze změny zůstává vymezení pojmu „krátkodobý nájem dopravního prostředku“. Rozumí se jím nepřetržité držení nebo užívání dopravního prostředku po dobu ne delší než 30 dní, u lodí je tato lhůta prodloužena na 90 dní.
    K podstatné věcné změně dochází u dlouhodobého (jiného než krátkodobého) nájmu dopravního prostředku poskytovaného osobě nepovinné k dani. Doposud se místo plnění u tohoto typu nájmu stanovilo podle základního pravidla, tj. podle sídla poskytovatele služby nebo umístění provozovny, jestliže byl nájem poskytován jejím prostřednictvím.
    Podle nového specifického pravidla se místo plnění u dlouhodobého nájmu dopravního prostředku poskytnutého osobě nepovinné k dani určí podle místa, kde má příjemce služby sídlo nebo místo pobytu. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý nájem dopravního prostředku poskytnutý osobě povinné k dani spadá do působnosti základního pravidla stanoveného v § 9 odst. 1, tj. místo plnění se rovněž určí podle usazení příjemce služby, dochází u tohoto typu nájmu ke sjednocení pravidel pro všechny osoby.
    V odstavci 3 je zahrnuta výjimka, která se uplatňuje v případě dlouhodobého nájmu rekreační lodi poskytnutého osobě nepovinné k dani.
  5. Nespolehlivý plátce (§106a novely zákona)
    Z důvodu zefektivnění boje proti daňovým únikům byl zaveden institut tzv. nespolehlivého plátce. Tento institut umožní identifikovat plátce, kteří závažným způsobem porušují povinnosti při správě DPH, a u kterých nemůže správce daně z moci úřední zrušit registraci plátce, protože tito plátci splňují obvykle základní podmínku pro plátce, tj. překročení stanoveného obratu pro povinnou registraci DPH. Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že se plátce stal nespolehlivým plátcem. Informace bude k dispozici v informačních systémech o plátcích DPH.
    Plátce, který je příjemcem zdanitelného plnění, bude v případě, že poskytovatel plnění je nespolehlivý plátce, nově ručit za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění (§109 odst. 3 novely zákona). Plátce daně může v tomto případě využít zvláštní způsob zajištění daně dle §109a zákona o DPH.
    Správce daně má možnost na žádost plátce ze zákonem stanovených podmínek rozhodnout o tom, že plátce již není nespolehlivým plátcem. Tato skutečnost se také zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
  6. Ručení oprávněného příjemce (§108a novely zákona)
    Jako další nástroj v boji proti daňovým únikům je zaveden institut ručení za DPH oprávněným příjemcem, kterému vznikla v souvislosti s přijetím výrobků, podléhajících spotřebním daním, povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň.
    Tento oprávněný příjemce ručí správci daně za daň, která nebyla osobou, která pořídila toto zboží z jiného členského státu zaplacena správci daně při dodání tohoto zboží třetí osobě v tuzemsku. Oprávněný příjemce může využít zvláštní způsob zajištění daně dle §109a zákona o DPH.
  7. Ručení příjemce zdanitelného plnění při dodání pohonných hmot (§109 odst. 4 novely zákona)
    Institut ručení za daň je dále rozšířen i na případy, kdy plátce přijme zdanitelné plnění, které spočívá v dodání pohonných hmot distributorem pohonných hmot podle zákona upravujícího pohonné hmoty.
    Příjemce ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění není o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je registrován jako distributor pohonných hmot podle zákona upravujícího pohonné hmoty. Registr distributorů pohonných hmot je k dispozici na webových stránkách celní správy ČR. I v tomto případě lze využít zvláštní způsob zajištění daně dle §109a zákona o DPH.
  8. Povinná elektronická podání od 1.1.2014 (část šestá §101a novely zákona)
    Nově je zaváděna povinnost plátců DPH činit podání (přihláška k registraci, daňová přiznání, hlášení a přílohy k daňovému přiznání) elektronicky. Tuto povinnost nemají fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 miliónů Kč, pokud nemá zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky. Povinnost elektronických podání v oblasti DPH je zaváděna s účinností od 1. ledna 2014, aby měly daňové subjekty dostatek času na přípravu.

Aplikační služby