Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Uplatnění nároku na odpočet daně u institucí výzkumu a vývoje (vysoké školy, příspěvkové organizace Akademie věd ČR – od 1.1.2007 vědecko výzkumné instituce)

postup při uplatnění nároku na odpočet daně u výzkumu a vývoje

Úvod

Instituce výzkumu a vývoje („VVI“) a vysoké školy („VŠ“), uplatňují v případě, že jsou plátci daně z přidané hodnoty (DPH) podle zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů („zákon o DPH“) svoje povinnosti a práva stejným způsobem a podle stejných ustanovení zákona o DPH jako ostatní plátci DPH.

Uplatnění nároku na odpočet daně – ekonomická činnost

Nárok na odpočet daně se uplatňuje podle ustanovení § 72 až 79 zákona o DPH. Přitom základní podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně je použití přijatých zdanitelných plnění (zboží, služeb, popř. nemovitostí) plátcem pro uskutečnění jeho ekonomické činnosti. Pro účely zákona o DPH se podle § 5 odst. 2 zákona o DPH ekonomickou činností rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Přitom za ekonomickou činnost se považuje také využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně.

Jestliže tedy VVI nebo VŠ je plátcem DPH a pořizuje vstupy pro svoji činnost, je pro uplatnění nároku na odpočet daně u vstupů používaných pro vědu a výzkum třeba, aby VVI a VŠ uskutečňovala ekonomickou činnost, a to činnost soustavnou, nikoliv příležitostnou nebo nahodilou. U vědy a výzkumu není pro účely zákona o DPH podstatné, že v definici ekonomické činnosti se v § 5 odst. 2 mezi jednotlivými činnostmi uvádí pouze vědecká činnost. Především je třeba mít na paměti, že aby jakákoli činnost byla předmětem DPH, musí se jednat o činnost ekonomickou, tj. prováděnou s určitým úmyslem z provedených aktivit vytěžit nějaký ekonomický výsledek. Předmětem DPH je přitom (mimo jiného) poskytování služeb pouze v případě, že je prováděno za úplatu.

Upozorňujeme, že není možné shodně posuzovat a srovnávat vědecko výzkumné instituce s běžnými obchodními společnostmi (podnikatelskými subjekty), protože důvod jejich vzniku a způsob jejich fungování je naprosto rozdílný. Obchodní společnosti nebo obecně podnikatelé, pokud provádějí vědecké nebo výzkumné činnosti, činí tak zejména z toho důvodu, že jsou k tomu ekonomicky motivováni. Je proto možno – v obecné rovině – konstatovat, že tuto činnost provádějí jen proto, že vědí (či pevně věří), že bude ekonomicky zhodnocena (pro účely DPH ve zdanitelných výstupech) a budou z ní profitovat.

Vědecké a výzkumné instituce jsou však subjekty, jejichž hlavním posláním je obvykle něco jiného než ekonomická činnost, většinou tedy provádění výzkumu a vývoje, bez ohledu na to, jak je věda či výzkum definována. Je nepochybné, že v případech, kdy je taková instituce plátcem DPH, provádí ekonomickou činnost, bude mít u souvisejících vstupů nárok na odpočet DPH.

Podstatné pro uplatnění nároku na odpočet daně VVI, či VŠ, která je plátcem DPH, je však posouzení toho, zda ta konkrétní instituce při provádění toho konkrétního výzkumu provádí ekonomickou činnost či nikoli, a zda jí tedy u příslušných plnění vzniká nárok na odpočet DPH na vstupu. S ohledem na důvod existence těchto institucí a způsob jejich financování (ve srovnání s podnikatelskými subjekty) nelze vyloučit, že takový plátce v tom konkrétním případě ekonomickou činnost neprovádí, a nárok na odpočet DPH na vstupu ve vztahu k takové činnosti nemá.

Zda je daná činnost VVI a VŠ ekonomickou činností u toho konkrétního plátce či nikoli, bude vždy záležet na posouzení konkrétní důkazní situace správcem daně na místě, nelze proto dělat obecné závěry předem, ale je třeba vycházet vždy z konkrétní situace a konkrétních podmínek.

Odpočet daně a časová prodleva mezi pořízením vstupů pro ekonomickou činnost a mezi uskutečněním výstupů (zdanitelných plnění VVI a VŠ.

Ve VVI a VŠ nastává často situace, kdy mezi pořízením vstupů pro jejich činnost (zdanitelných plnění) a mezi výstupy (uskutečněním vlastních zdanitelných plnění) je časová prodleva, dosahující i délky několika let.

Samotná časová prodleva mezi uplatněním nároku na odpočet DPH u nakoupených vstupů a uplatněním DPH na výstupu u poskytovaného zdanitelného plnění není sama o sobě překážkou pro to, aby plátce nárok na odpočet daně mohl uplatnit. Podstatná je však skutečnost, že vstupy nakoupené plátcem, u kterých plátce nárok na odpočet DPH uplatňuje, mají souvislost s ekonomickou činností tohoto plátce.

Jako příklad toho, kdy taková prodleva mezi uplatněním nároku na odpočet daně a uplatněním daně na výstupu vzniká a není překážkou pro uplatnění nároku na odpočet daně, můžeme uvést situaci podnikatelského subjektu, kdy stavební společnost nejprve 2-3 roky staví dům, takže nemá po tuto dobu žádná plnění na výstupu, která by podléhala DPH. Přesto po celou dobu vykonává ekonomickou činnost a ke zdanitelnému plnění dochází až ve chvíli, kdy je prodej domu uskutečněn.

Z pohledu zákona o DPH se tedy jedná o časovou prodlevu, ale je splněna základní podmínka, tedy použití nakoupených vstupů pro ekonomickou činnost, u které vzniká povinnost odvést DPH na výstupu.

Obdobně se posuzuje situace, kdy VVI a VŠ v rámci ekonomické činnosti jeden rok pořizuje vstupy, používá je pro činnost, u které za určité období uskuteční výstupy (zdanitelná plnění, např. prodej patentu, licence, vydání publikace a její prodej, a to za úplatu).

Aplikační služby