Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

II. Nejčastější dotazy k uplatňování DPH ve výstavbě po 1.1.2008

Jakou sazbu daně uplatní stavební firma u stavebních prací provedených výhradně v kanceláři umístěné v bytě?

Podle ustanovení § 48 zákona o DPH se u stavebních a montážních prací provedených v bytě v rámci rekonstrukce nebo opravy uplatní snížená sazba daně. Rozhodující je, že se jedná o byt vymezený v ustanovení § 4 odst. 1 písm. za). Jak je byt užíván, není pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozhodující.

Sazba daně při převodu základové desky k rodinnému domu pro sociální bydlení a pozemku.

Převod pozemku je podle ustanovení § 56 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebního pozemku. Stavebním pozemkem se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc.
Z uvedeného vyplývá, že v případě převodu pozemku se jedná o převod pozemku, který je zastavěný, není tedy podle zákona o dani z přidané hodnoty stavebním pozemkem a tento převod je vždy osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně.
U převodu základové desky se jedná o převod stavby, který je podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně po uplynutí tří let od nabytí nebo kolaudace. Pro osvobození stačí splnění jedné z uvedených podmínek.
V případě, že by se jednalo o převod stavby pro sociální bydlení, uplatnila by se snížená sazba daně.
Pokud se však jedná o samostatný převod základové desky jako zdanitelné plnění, uplatní se základní sazba daně, neboť u převodu základové desky se nejedná o převod nedokončené stavby rodinného domu pro sociální bydlení, neboť není splněno vymezení nedokončené stavby rodinného domu pro sociální bydlení.

Montáž plynového kotle v klubu důchodců. Ze zákona o dani z přidané hodnoty vyplývá, že stavbami pro sociální bydlení se mimo jiné rozumí také zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona o sociálních službách. Lze u stavebních a montážních prací provedených v klubu důchodců uplatnit sníženou sazbu daně, přestože jsou zde zajištěny pouze služby pobytové, nikoliv ubytovací?

Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách jsou poskytovány různé formy sociálních služeb. Z ustanovení § 33 zákona o sociálních službách vyplývá, že se sociální služby poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.
Z uvedeného vyplývá, že pokud není v zařízení, ve kterém provádíte stavební a montážní práce zajištěno ubytování ze sociálního důvodu, nelze u stavebních a montážních prací prováděných v tomto zařízení uplatnit sníženou sazbu daně. Vždy se u těchto služeb uplatní základní sazba daně.

Nájemce provedl na najaté budově technické zhodnocení. Po skončení nájmu vyúčtoval pronajímateli částku za provedené technické zhodnocení. Jedná se o zdanitelné plnění?

Pokud nájemce provedl technického zhodnocení najatého majetku, jednalo se o poskytnutí služby pronajímateli podle § 14 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty. Taková služba je nájemcem poskytnuta dnem, kdy pronajímatel může technické zhodnocení začít užívat, a to buď fyzicky nebo ekonomicky.
Podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty byl plátce, který technické zhodnocení provedl, povinen přiznat daň. Povinnost přiznat daň mu vznikla ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve.
V souladu s ustanovením § 21 odst. 6 zákona o dani z přidané hodnoty se při poskytnutí služby zdanitelné plnění považuje za uskutečněné poskytnutím služby nebo vystavením daňového dokladu. Pokud se v daném případě jednalo o nájem, považuje se tato služba za poskytnutou nejpozději ukončením nájmu, kdy pronajímatel může technické zhodnocení fyzicky využívat, případně i dříve, pokud by pronajímatel mohl technické zhodnocení využívat jakýmkoliv způsobem již před ukončením nájmu. Při poskytnutí této služby se uplatní základní sazba daně.
Peněžní vyrovnání, které poskytne pronajímatel nájemci, je z hlediska zákona o DPH úplatou za poskytnutou službu.

Plátce, majitel restaurace v části restaurace pronajal jinému plátci prostor pro umístění tří hracích automatů. Jedná se o pronájem osvobozený od daně?

Z ustanovení § 56 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty vyplývá, že nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Vzhledem k tomu, že nájem není v zákonu o DPH definován, je pro posouzení, zda se jedná o pronájem nemovitosti nutné vycházet ze základního rysu pronájmu nemovitého majetku, kterým je poskytnutí práva pro danou osobu na smluvenou dobu a za smluvený poplatek zabrat a užívat nemovitost podobně jako vlastník za současného vyloučení stejných práv třetích osob.
Pokud nejsou výše uvedené podmínky splněny, jedná se podle ustanovení § 14 zákona o dani z přidané hodnoty o službu, u které se uplatní základní sazba daně. V případě nájmu části restaurace, nejsou splněny podmínky pro užití nemovitosti jako vlastník. V takovém případě se jedná o zdanitelné plnění, u kterého se uplatní základní sazba daně.

Jaká sazba daně se uplatní u pronájmu parkoviště?

Podle § 56 zákona o dani z přidané hodnoty je nájem pozemků osvobozen od daně, přičemž osvobození se nevztahuje na nájem prostor a míst k parkování vozidel, a to bez ohledu na to, zda je poskytován na krátkodobé nebo dlouhodobé bázi.
Při nájmu parkoviště uplatní plátce základní sazbu daně.

Jaká sazba daně se uplatní u nájmu bytů s parkovacím stáním?

Z ustanovení § 56 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty vyplývá, že nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Za prostory a místa k parkování vozidel se považují jak jednotlivá místa na parkovištích, tak garážová stání, případně samostatné garáže.
Pro posouzení, zda se jedná o nájem osvobozený od daně lze mimo jiné vycházet z obsahové stránky judikátů Evropského soudního dvora, ze kterých vyplývá, že pokud je uskutečňován nájem stavby jako osvobozené plnění a s tímto nájmem je úzce spjat nájem prostor a míst k parkování vozidel, je tento nájem také od daně osvobozen.
Pokud se tedy jedná o nájem bytu spolu s nájmem parkovacího stání, lze celou službu osvobodit od daně bez nároku na odpočet daně.

Stavební společnost přijala od pěti stavebníků rodinných domů od každého samostatně částku ve výši 100 000,- Kč jako finanční příspěvek na výstavbu plynového a vodovodního řádu. Příspěvky činily celkem částku 500 000,- Kč. Stavební činnost byla provedena subdodavatelsky.
Po kolaudaci inženýrských sítí byly jednotlivé stavby převedeny na distribuční podniky. Za jednotlivá plnění obdržela společnost částku 1000,-Kč, celkem 2 000,- Kč. Jsou finanční příspěvky poskytnuté od stavebníků předmětem daně z přidané hodnoty a má společnost nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění, použitých pro výstavbu inženýrských sítí?

Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty je základem daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněná zdanitelná plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto plnění.
Z uvedeného vyplývá, že společnost uskutečnila plnění za která obdržela úplatu, která se skládá z částky uhrazené stavebníky rodinných domů ve výši 500 000,- Kč a z částky uhrazené jednotlivými distribučními závody a městem ve výši 2 000,- Kč. Základem daně je součet částky obdržené od stavebníků a distribučních závodů nebo města, tedy částka ve výši 502 000,- Kč vyjma daně.
Vaše společnost uskutečnila převody staveb, které se nezapisují do katastru nemovitostí. Podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona o DPH je převod staveb osvobozen od daně po uplynutí tří let od nabytí nebo kolaudace. Pokud není splněna žádná z uvedených podmínek, jedná se o zdanitelné plnění s nárokem na odpočet daně. Datum uskutečnění zdanitelného plnění je podle ustanovení § 21 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty okamžikem účinnosti smlouvy.

Plátce přijal platbu na prodej pozemku jako zdanitelného plnění. V okamžiku prodeje byly na pozemku vybudovány inženýrské sítě. Jak provede plátce vyúčtování prodeje pozemku?

Podle § 56 odstavec 3 zákona o DPH je převod pozemků, včetně finančního pronájmu osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Stavebním pozemkem se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc.

Pozemek může být tvořen z jedné nebo více parcel. Pokud na tomto pozemku (sumě parcel) je stavba jako věc, pak předmětný pozemek přestává být stavebním pozemkem ve smyslu zákona jako celek. Stavební pozemek musí být převoditelný a musí být nutně věcí, tj. minimálně jednou parcelou. Při tom je nepodstatné, na které z parcel stavba jako věc vznikla, nebo na které parcele byla umístěna.
Pokud se jedná o převod pozemku, na kterém jsou vybudované inženýrské sítě, jedná se o převod pozemku zastavěného, který je vždy osvobozen od daně, protože se nejedná o pozemek, který by splňoval definici stavebního pozemku podle zákona o dani z přidané hodnoty.
U převodu stavebního pozemku se uplatní základní sazba daně.
Pokud se jedná o převod pozemku jako zdanitelného plnění, je plátce, který takovýto převod uskutečňuje povinen přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve.
Plátce uvede daň z přidané hodnoty v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí.
Rozhodující je stav pozemku ke dni doručení listiny s vyznačením právních účinků vkladu do katastru nemovitostí.

Pokud dojde k situaci, kdy plátce prodává stavební pozemek a před uskutečněním zdanitelného plnění přijme platbu, je povinen z této platby přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 19 %. Pokud tento pozemek ke dni doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí již není stavebním pozemkem ve smyslu zákona o dani z přidané hodnoty, jedná se o uskutečnění plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně.
V takovém případě může plátce opravit výši daně podle ustanovení § 42 odstavec 1 písmeno d) zákona o dani z přidané hodnoty. Toto ustanovení umožňuje opravit výši daně při použití platby, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně.
Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně a výše daně provedena.
Pokud se jedná o opravu základu daně a výše daně u zdanitelného plnění uskutečněného pro jiného plátce, vystaví plátce daňový dobropis.
Pokud se jedná o opravu základu daně a výše daně u zdanitelného plnění uskutečněného pro osobu, která není plátcem, provede plátce opravu výše daně ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně provedena vystavením dokladu o opravě základu a výše daně.

Mám ve společném jmění s manželkou budovu, ve které bydlíme. Jsem plátce, v části budovy podnikám. Lze u stavebních prací prováděných na budově uplatnit nárok na odpočet daně?

Pro posouzení možnosti uplatnění nároku na odpočet daně je rozhodující užití majetku pro uskutečnění ekonomické činnosti.
Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o DPH je obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností a o kterém je tato osoba povinna účtovat nebo jej evidovat. Je-li nemovitost využívána plátcem jak pro soukromé účely, tak pro svou ekonomickou činnost, může si plátce pro účely uplatnění DPH zvolit, zda tuto nemovitost zda si nemovitost ponechá jako součást osobního majetku, nebo ji vloží do obchodního majetku, a to buď v celém rozsahu nebo částečně. Způsob volby je v tomto ohledu zcela na rozhodnutí plátce.
Pokud se plátce rozhodne, že si nemovitost ponechá v celém rozsahu jako součást osobního majetku a vyloučí ji tak zcela ze systému DPH, neuplatní nárok na odpočet daně. Rovněž si může zvolit, že uplatní pouze částečný nárok na odpočet daně, a to v tom rozsahu, v jakém nemovitost skutečně užívá k ekonomické činnosti.
Pokud plátce zachází s nemovitostí jako s obchodním majetkem, je oprávněn si při pořízení této nemovitosti, případně její výstavbě, uplatnit bezprostředně plný nárok na odpočet daně. V takovém případě se užívání části nemovitosti pro soukromé účely (obecně k jiným účelům než pro ekonomickou činnost) považuje za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a) zákona o DPH.
Využívání nemovitosti pro soukromé účely nemůže být považováno za pronájem nemovitosti osvobozený od daně, musí být uplatněna daň na výstupu. Základem daně v tomto případě je podle § 36 odst. 6 zákona o DPH cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku. Při stanovení základu daně lze vycházet z adekvátní výše nákladů na nemovitost.
Při stanovení výše základu daně lze při užívání části nemovitosti pro soukromou potřebu stanovit jako část nákladů na nemovitost určenou v závislosti na lhůtě stanovené pro úpravu odpočtů, tj. podle zákona o DPH rozpočítat adekvátní část nákladů na dobu 5 let.
Pokud je daná nemovitost ve spoluvlastnictví manželů, záleží na konkrétní výši případného spoluvlastnického podílu na nemovitosti toho z manželů, který je plátcem daně a na podílu využití této nemovitosti pro ekonomickou činnost. Nárok na odpočet daně může být v tomto případě stanoven ve výši využití nemovitosti, maximálně však ve výši spoluvlastnického podílu plátce.
Uvedený výklad se uplatní v případě, že plátce uskutečňuje pouze zdanitelná plnění a plnění osvobozená s nárokem na odpočet daně. Pro případ, že by plátce danou nemovitost používal rovněž pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, je povinen nárok na odpočet daně krátit podle § 72 odst. 4 zákona o DPH a navazujících.

Aplikační služby