Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Fotovoltaické elektrárny a daň z nemovitostí

Problematika fotovoltaických elektráren ve vztahu k dani z nemovitostí

K četným dotazům, zda jsou fotovoltaické elektrárny předmětem daně z nemovitostí, sdělujeme:

  1. Konstrukce, nesoucí fotovoltaické panely, mohou být umístěny na sedlové či ploché střeše budovy, anebo samostatně na volném prostranství. Střechy mohou být také pokryty speciální soustavou fotovoltaických článků ve formě plastových pásů, překrývající či nahrazující střešní krytinu. Fotovoltaické panely či pásy umístěné na budovách nejsou samostatnými stavbami a budova je zdaňována standardním způsobem podle druhu a využití.

    Konstrukce, umístěné na volném prostranství, jsou zpravidla tvořeny ocelovými pozinkovanými profily, které jsou podélně spojené hliníkovými profily pro uchycení fotovoltaických panelů. Konstrukce může být se zemí spojena závrtnými šrouby či pozinkovanými profily, zatlačenými do země, anebo je ukotvena do těžkých betonových prefabrikovaných bloků, spočívajících na terénu, případně je takovými bloky zatížena. Součástí nosné konstrukce pro solární panely může být také polohovací zařízení, umožňující optimální nastavování panelů vzhledem ke Slunci. Uvedené typy upevnění nosné konstrukce k zemskému povrchu představují pro tento účel dostatečně mechanicky pevné, avšak rozebíratelné uložení, umožňující relativně snadné odstranění nebo přemístění celé konstrukce, kterou proto nelze považovat za nemovitou stavbu podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitostí“), a není tedy předmětem daně ze staveb.

    V současné době nejsou na území České republiky používány jiné než uvedené typy konstrukcí fotovoltaických elektráren. Vzhledem k tomu, že nelze předjímat směr dalšího vývoje této technologie, nelze však v budoucnu zcela vyloučit možnost budování fotovoltaických elektráren o velkém výkonu, jejichž nosné prvky by mohly být tvořeny např. betonovou konstrukcí, spojenou se zemí pevným základem, u níž by přitom bylo možno stanovit základ daně, tj. výměru půdorysu stavby podle § 10 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí.

  2. Fotovoltaická elektrárna, stejně jako jiné výrobny elektřiny, však není tvořena pouze zařízením k přeměně energie (v tomto případě solární) na energii elektrickou, tedy solárními panely. Aby mohla být výrobna připojena k distribuční síti, musí elektřina na jejím výstupu splňovat příslušné požadavky. Ty jsou podrobně uvedeny v „Pravidlech provozování distribučních soustav“, schválených Energetickým regulačním úřadem na základě zmocnění zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), zejména pak v příloze pravidel č. 4 – „Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí provozovatele distribuční soustavy“. Uvedený materiál také specifikuje pojmy užívané v této oblasti, mj. též druhy a části výroben elektřiny a způsoby jejich připojení k distribuční síti.

    K posouzení fotovoltaické elektrárny pro účely daně z nemovitostí lze v souladu s uvedenými normami konstatovat následující skutečnosti:

    • elektrická energie, dodávaná do distribuční sítě, musí mít stanovené parametry, tzn. že se především musí jednat o střídavý proud o napětí, kmitočtu a fázovém průběhu odpovídajícím příslušné síti. Vzhledem k tomu, že fotovoltaické články dodávají proud stejnosměrný o napětí nižším, než je napětí sítě, musí být součástí elektrárny také zařízení k úpravě elektřiny na požadované parametry, tj. střídač a případně i transformátor (pokud integrované zařízení se střídačem zároveň neupravuje i napětí). Kromě těchto částí musí zařízení elektrárny obsahovat zejména povinné jistící prvky a spínací místo na hranici vlastnictví distribuční sítě a výrobce energie.
    • uvedená zařízení pro úpravu elektrické energie mají díky polovodičové technice malé rozměry a mohou být umístěny přímo na nosných prvcích fotovoltaických panelů nebo v přilehlých budovách, sloužících jiným účelům. Ve velkých fotovoltaických elektrárnách však tato zařízení mohou mít větší rozměry či jich může být větší počet, a v takových případech pro ně mohou být postaveny samostatné budovy, které mohou mít charakter nemovitých staveb. Vzhledem k tomu, že uvedená zařízení jsou součástí elektrárny a slouží úpravě elektřiny před přípojným místem k distribuční síti, nejedná se v takových případech o stavby rozvodů energií, ale o stavby pro výrobu elektřiny, které jsou ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí předmětem daně ze staveb.

Aplikační služby